ὄρος
ους, τό
in οὖρος
ep. ion.
Et.: iz kor. *h3er- 'dvigovati (se)' s prvotnim pomenom 'vzpetina'; gl. ὄρνυμινῡμι
●
Obl. dat. pl.
ὄρεσσιν
||
gen. in dat. ep.
ὄρεσφιν