zvoníti -ím nedov.
1. nihati zvonove tako, da kemblji udarjajo na notranjo udarno točko udarnega obroča zvona in s tem povzročajo močne, zveneče glasove, zvoke
2. z nihanjem zvonov naznanjati dele dneva, zlasti začetek in konec maš, cerkvenih obredov, smrt koga, za skupnost pomembne, v preteklosti tudi neugodne dogodke
Sinonim: nar. klénkati (1)
Glej tudi: zvoníti ángelovo češčênje, zvoníti dán, zvoníti delopúst, zvoníti fírkeljc, zvoníti húdo úro, zvoníti jútranjico, zvoníti k máši, zvoníti k umíranju, zvoníti k úram, zvoníti mrlíču, zvoníti ob pétkih, zvoníti pôldne, zvoníti popótnico, zvoníti sédem, zvoníti svéto jútro, zvoníti úro, zvoníti zádnjo úro, zvoníti za vérne dúše v vícah, zvoníti z vsèmi zvonôvi
Angleško: to ring



Vir: Slovar zvonjenja in pritrkavanja - Glasbenonarodopisni inštitut ZRC SAZU, Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU

Komentiraj slovarski sestavek