gnêsti gnêtem nedov., 3. os. mn., neobč. gnetó, -i -íte, -óč; gnêtel -tla in gnétel gnêtla, star. gnèl gnêla, gnèst/gnêst, gnetèn -êna; gnetênje; (gnèst/gnêst) (é) koga/kaj ~ testo; poud. ~e ga zavist |muči, vznemirja|
gnêsti se gnêtem se (é) ~ ~ k izhodu, pred blagajno
Dostopnost
Dostopnost