poostríti -ím dov. poóstril -íla, nam. poostrít/poostrìt; poostrênje; drugo gl. ostriti (í/ȋ í) kaj ~ konico; neobč. ~ čute izostriti: ~ predpise
poostríti se -ím se (í/ȋ í) neobč.: Nesoglasja so se poostrila zaostrila: Sluh in vid sta se mu poostrila izostrila:
Dostopnost
Dostopnost